Sval chodidlový – jeho role a návrhy terapie

Role a návrhy terapie m. soleus

Sval m. soleus patří mezi nejvíce podceňované struktury našeho těla. Jeho umístění a funkce jsou zdrojem mnoha potíží vycházejících z dolních končetin. Když je správně trénovaný a pružný – dokáže výborně plnit svou roli, která je překvapivě důležitá.

Jakou funkci plní m. soleus?

Než se zaměříme na možné problémy, které mohou vzniknout při zanedbání stavu tohoto svalu, podívejme se nejprve na jeho funkci. Především má pohybovou funkci spočívající v:

• umožnění plantární flexe nohy,
• stabilizaci holenní kosti vůči hlezennímu kloubu.

Výzkumy ukazují, že jeho síla je obzvlášť důležitá ve sportech, kde hraje klíčovou roli běh. Díky vysokému podílu pomalu se stahujících svalových vláken je základem pro fungování vytrvalostních běžců, chodců nebo tanečníků. Studie ukazují, že jeho napětí a aktivita se při běhu zvyšují až několikanásobně! Vzhledem k tomu, že spolu s m. gastrocnemius tvoří tzv. trojhlavý lýtkový sval a Achillovu šlachu – je klíčovým bodem při vzniku a léčbě mnoha potíží dolní končetiny.

Sval m. soleus však plní ještě jednu roli, která je zásadní pro fungování celého organismu. Díky bohatému cévnímu zásobení je nazýván „druhým srdcem člověka“. Jeho stahování vytváří efekt svalové pumpy, která umožňuje návrat žilní krve z dolních končetin směrem vzhůru. Při správné funkci žilních chlopní je kondice tohoto svalu klíčová v prevenci cévních onemocnění dolních končetin.

Bolest m. soleus – co ji může způsobovat?

Jak je vidět, anatomie a funkce této struktury přispívají k správnému pohybu a krevnímu oběhu, což jsou klíče k normálnímu fungování. Problémy s jeho činností mohou vést k silným bolestivým příznakům a vážným důsledkům pro celkové zdraví člověka. Které činnosti ho nejvíce zatěžují a vedou k jeho dysfunkci, když je příliš slabý? Zde je několik z nich:

• běh, lezení,
• pravidelné nošení bot s tvrdou podrážkou (např. elegantní, společenské),
• pravidelné nošení bot na podpatku,
• chůze po kluzkých površích (např. okraj bazénu, led),
• spaní na břiše s chodidly v plantární flexi,
• nošení příliš těsných ponožek, ortéz hlezenního kloubu.

Bolest lýtka a důsledky pro zdraví

Při nadměrném nebo nesprávném zatěžování reaguje m. soleus zvýšeným napětím a ztrátou pružnosti, což se nejprve projevuje pocitem ztuhlosti a mírnou bolestí lýtka. Pokud se přehlédne moment, kdy je ještě čas situaci zvrátit – kromě narůstajícího napětí může dojít ke vzniku aktivních myofasciálních spoušťových bodů, které jsou přímou příčinou bolesti a podle některých zdrojů i žilních městnání v bércích. Napjaté body m. soleus mohou ovlivňovat jiné struktury a projevovat se jako:

• bolest sakroiliakálního kloubu,
• bolest paty a dorzomediální části bérce a kolene,
• bolest plosky nohy,
• tendinopatie Achillovy šlachy, patní ostruha,
• syndrom neklidných nohou,
• křečové žíly dolních končetin,
• ve výjimečných případech – náhlá žilní trombóza (např. při dlouhé cestě).

Proč je tedy – často ve sportovním tréninku nebo v běžném životě – tak zanedbáván? Tato otázka zůstává bez odpovědi…

Pečujte o své druhé srdce!

Léčba m. soleus by se neměla zaměřovat pouze na jeho kondici. Vyplatí se podívat na problém šířeji a zjistit, co může být jeho příčinou. Účinnými metodami boje proti zvýšenému napětí m. soleus jsou:

• suchá jehla – jednoznačně metoda č. 1 při terapii spoušťových bodů,
• kinesiotaping,
• cvičení s použitím masážního válce,
• posilovací cvičení (výpony na špičky s pokrčenými koleny, výpony na špičky vsedě se zátěží),
• cvičení proti trombóze při dlouhém sezení (kroužení chodidly, výpony na špičky bez zátěže, střídavé pohyby nohou),
• ortopedické vložky (zvláště důležité u sportovců nebo dospělých s plochou nohou).

Vzhledem k obrovské roli m. soleus v každodenním fungování se vyplatí věnovat pozornost jeho stavu při léčbě jakéhokoliv onemocnění dolní končetiny a nedovolit, aby struktura s tak bohatými vlastnostmi zůstala bez potřebné péče.

Bibliografie:

1. Dorn, T. W., et al. “Muscular Strategy Shift in Human Running: Dependence of Running Speed on Hip and Ankle Muscle Performance.” Journal of Experimental Biology, vol. 215, no. 11, 2012, pp. 1944–1956., doi:10.1242/jeb.064527.
2.  Janet G. Travell, David G. Simons “Travell & Simons’ Myofascial Pain and Dysfunction: The Trigger Point Manual” vyd. LWW 1998