Velký prsní sval – diagnostický trojský kůň

Velký prsní sval je jednou z největších struktur lidského těla. Ve tvaru vějíře se rozprostírá mezi klíční kostí, hrudní kostí, žebry a pažní kostí – a plní důležitou funkci v pohybu. Je pomocným dýchacím svalem a zároveň „ochráncem“ hlouběji uložených vnitřních orgánů. Za normálních okolností jeho přítomnost přináší jen výhody, avšak když v důsledku určitých událostí dojde ke zvýšení jeho napětí – bolest nebude jediným příznakem, který svého majitele znepokojí.

Velký prsní sval a jeho anatomie

Anatomie se stává zajímavější, pokud o ní začneme uvažovat méně stereotypně než doposud. Učení se o úponech a začátcích svalu je sice důležité, ale často bývá ještě přínosnější zaměřit se na jeho cévní zásobení a inervaci. Právě tyto systémy, pokud dojde k jejich poruše, bývají častým zdrojem potíží, se kterými se setkáváme v ordinacích fyzioterapie.

Inervace velkého prsního svalu pochází z brachiálního plexu (C4–Th1), konkrétně z n. pectoralis medialis et lateralis. Jeho cévní zásobení zajišťuje a. thoracoacromialis a a. thoracica lateralis – obě větve pocházejí z a. axillaris. Žilní odtok probíhá přes v. thoracica, která ústí do v. subclavia.

Díky znalosti těchto několika doplňujících faktů o velkém prsním svalu se výrazně rozšiřují diagnostické možnosti v této oblasti. Problémy s jeho funkcí, sílou, objemem nebo napětím mohou tedy pramenit z nesprávné činnosti jednoho nebo více těchto systémů.

Příčinou dysfunkce a bolesti v oblasti velkého prsního svalu může být:

• nesprávné držení těla (např. kulatá záda u Scheuermannovy choroby nebo u ankylozující spondylitidy),

• cervikální diskopatie v úrovni brachiálního plexu,

• protrakce hlavy a ramen,

• prodělané úrazy, např. zlomenina klíční kosti nebo žeber,

• charakter vykonávané práce – např. profese spojené s dlouhodobým držením paží vpředu nebo nad hlavou (řidiči, mechanici, chirurgové, fyzioterapeuti, osteopaté, bubeníci, pekaři).

Většina příčin poruch napětí ve velkém prsním svalu souvisí s narušením jeho cévního zásobení, odtoku a inervace, a to v důsledku dlouhodobého setrvávání v nepříznivých polohách.

Na pozadí těchto problémů mohou stát také úrazy a anatomické změny (např. špatně zhojená klíční kost nebo natažení, natržení či přetržení samotného svalu) – to se však vyskytuje mnohem vzácněji.

Bolestivé příznaky velkého prsního svalu

V důsledku dlouhodobého nedostatečného přísunu živin nebo přetížení svalu dochází v jeho struktuře ke vzniku myofasciálních spoušťových bodů, které často způsobují přenesenou bolest. Stává se, že bolestivé projevy se na první pohled nejeví jako související s napětím ve svalu. Proto mnoho lidí dříve, než se dostanou do ordinace fyzioterapeuta, navštíví kardiology nebo neurology – přenesené bolesti z velkého prsního svalu totiž mohou být tak silné a specificky lokalizované, že připomínají infarkt myokardu.

Mezi další bolestivé projevy mohou patřit:

• bolest na přední straně hrudníku a paže,

• citlivé prsní bradavky a bolest prsou u žen,

• bolest v oblasti vnitřního epikondylu (podobná jako u golfového lokte),

• nepravidelný srdeční rytmus, tachykardie,

• dechové potíže (často je kvůli bolesti znemožněn hluboký nádech),

• bolest zápěstí a ruky.

Terapie přenesené bolesti z velkého prsního svalu

Přenesená bolest vycházející z velkého prsního svalu může být velmi intenzivní, a proto metody zaměřené na uvolnění spoušťových bodů představují velkou naději pro návrat k běžné, bezbolestné aktivitě. Terapie může probíhat různými způsoby, avšak za jednu z nejúčinnějších metod se považuje suché jehlování. Působí rychle a ve srovnání s technikami inhibice nebo hluboké masáže je většinou méně bolestivé.

Při suchém jehlování v oblasti velkého prsního svalu je však nutné zachovat mimořádnou opatrnost – kvůli těsné blízkosti pohrudnice a plic.

Terapie přenesené bolesti z velkého prsního svalu vyžaduje značnou míru rozvahy a pokory. Pokud je bolest vázaná na fyzickou zátěž, je nezbytné nejprve absolvovat interní vyšetření – za účelem vyloučení závažných patologických stavů. Pokud nejsou žádné kontraindikace, terapie velkého prsního svalu může přinést skutečně výjimečné výsledky.

Bibliografie:

• Heidi Tanno-Rast: Myofasciální spoušťové body. Diagnostika, terapie, účinek, Edra Urban & Partner, 2014

• Janet G. Travell, David G. Simons: Travell & Simons’ Myofascial Pain and Dysfunction: The Trigger Point Manual, Lippincott Williams & Wilkins, 1998

• Adam Bochenek, Michał Reicher: Anatomie člověka, 13. vydání, svazek I, Varšava: Wydawnictwo Lekarskie PZWL, 2016, s. 678. ISBN 978-83-200-4733-2